S Ivou jsme se rozhodli vydat do Tater prozkoumat cíl naší červnové lezecké výpravy se Sokolíky – Velká Studená dolina – Zbojnická chata.
Počasí hlásili bouřkové, ale co už. Buď to vyjde na lezení, nebo budeme jen šlapat chodníky, případně přilehlá sedélka.
Vyjíždíme v pátek v podvečer, přespáváme v autě a v sobotu v 7h ráno stoupáme ze Starého Smokovce přes Hreibenok na Zbojandu.
Počasí krásné, jen na tričko a kraťásky. Po cestě neskutečná panoramata.
Po desáté jsme na pohodu na chatě.
Ubytujeme se, něco málo pojíme a jdeme zkusit Javorový štít.
Počasí se trošku pohoršilo, už nejsou rozhledy, ale co. Přes zasněžená pole, přes vytátou trhlinu nastupujeme do stěny. Iva tahá. První borhák necvakáme, je ještě pod sněhem. U druhého borháku začne někde nad Gerlachem bouřit. Rychlá porada, Iva cvaká do borháku karabinu a spouštím ji zpět na sníh. Snad počasí dá a karabinu si druhý den vybereme 🙂
Bouřka s kroupami trvá jen 5 minut, ale do mokré stěny se již nevracíme. Místo lezení „jen“ procházka po sněhu Rovienkovou kotlinou kolem ples.
Nedělní ráno krásné. Jdeme tedy na druhý pokus o Javorový štít. Snad nás to tentokrát pustí až nahoru.
Pustilo. Iva si to celé natáhla. Prostě se držela hesla nebuď zmrd, On-sight nebo smrt 🙂
Večer fantastický. Na celé Zbojandě jsme jen my dva s chatáry.
Ale ten večer venku – famózní.
Těšíme se na ráno.
Ráno hup z pelechu a ven fotit.
Nebe bez mráčků, žádný větřík, ideální podmínky na nějaké to zrcadlení 🙂
No nic, poslední den. Balíme věci, snídaně, na těžko přechod pod Streleckou vežu, vylézt ji a odpoledne hurá domů 🙁
Pod Streleckou tedy necháváme na hromádce nepotřebné věci, nastupujeme do stěny. Zde se již pro urychlení střídáme. Já tahám první délku, na Ivu vyjde pro změnu ta poslední:
Počasí opět krásné, takže se při jištění kochám a fotím. Prostě vzorný jistič co má vše pod kontrolou 🙂
Tatry vyšly parádně. Doufám, že podobné počasí na nás bude čekat při akci se Sokolíky.
Více fotek na Zoneramě