Den druhý – Soliskový hřeben
Ráno vyrážíme od chaty. Oproti minulé akci s oddílem máme pohodovější start – vycházíme až v 8:30, tedy skoro o hodinu později.
Stoupáme Furkotskou dolinou kolem Wahlenbergových ples až na Bystrou lávku (2300 m n. m.). Zde doháníme ztrátu na oddíl – máme oproti nim už jen půlhodinové manko (9:45).
Nohy sice trochu bolí, ale jak zná každý, kdo leze – na skále to bolí míň než při chození.
Předpověď hlásí silný vítr, v nárazech až 80 km/h, tak uvidíme, co hřeben dovolí. Kdyby to bylo moc, máme spoustu možností ústupu zpět do Furkotské doliny.
Oproti včerejšku se hned navazujeme na lano a Berťas přebírá roli „gajda“. Jde mu to skvěle – jen by si mohl víc hlídat ty obhozy lana při jištění.
Začátek hřebene jde hned zostra přes Bystré věžičky, z nichž sestupujeme do Zadnej Soliskovej štrbiny, a pokračujeme přes Soliskové kopy.
Samotný výstup na Velké Solisko (2412 m n. m.) bereme přímo po hřebeni – žádné obcházení, chceme si lezení užít naplno.
Pokud vám výstup na Velké Solisko přijde těžký, vězte, že to nejlepší (a nejhezčí) teprve přijde.
Na vrcholu jsme chvilku po 11. hodině – na krátkém úseku jsme byli skoro o hodinu a půl rychlejší než plán. Nemám tedy obavy, že bychom hřeben nestihli nebo museli utéct dolů. Ani vítr není zdaleka tak silný, jak slibovali.
Ze Velkého Soliska nás čeká slézání na Vyšnú Soliskovú lávku. Průvodci tu sice doporučují lezečky, ale věříme svým nástupovkám – zvládly nás podržet i v pětkových cestách.
Následuje výstup na Prostredné Solisko (2400 m n. m.), odkud slaňujeme do Prostrednej Soliskovej štrbiny.
Pak výlez na Zadnú Soliskovú vežu (2350 m n. m.), další slanění do Nižnej Soliskovej štrbiny a krásný výstup na Prednú Soliskovú vežu (2342 m n. m.).
Opět – lezečky by se hodily, ale s jistým krokem a dobrými botami to zvládnete bez nich.
Nejkrásnější (nejobtížnější) úseky v celém hřebeni mezi Zadnou a Prostrednou Soliskovou veží jsme si vychutnali. Paráda.
Ze štrbiny nás čeká poslední lezecký úsek – Malé Solisko (2330 m n. m.).
Odtud už jen sestup do Vyskej lávky, přes Furkotské Solisko (2320 m n. m.), Šedou lávku a dál po pěšině přes Štrbské (2302 m n. m.) a Mlynické Solisko (2301 m n. m.).
Závěr po známé cestě zpět k Soliskovému hrbu, a jako včera – Predné Solisko (2117 m n. m.) s davy turistů opět s radostí vynecháváme.
V 15:00 už sedíme u chaty s pivem v ruce. Krása.
Výjezd do Tater dopadl nad očekávání – dvě nádherné hřebenovky, luxusní ubytování, skvělé jídlo, pohoda.
Co víc si přát?
Snad jen – více takových akcí!
