Šestý ročník Mladých Horalů se vrátil na místo svého začátku. A to na Malou Skálu. Pořádajícím oddílem byli opět Lezci.com pod vedením Jardy Kupra
Letošní týmy se nám na mladé Horaly se skládaly trošku složitěji než v letech předchozích.
Ale nakonec se poskládaly do sestav:
Za mladší Aneta, Jana, Stázka a Matthew,
Za starší Martina, Natka, Berťas a Jáchym.
Ale radost nám dělá Toňa, která jakožto účastnice všech ročníků, ale již stará na to aby mohla závodit 😊 se rozhodla letos jet také a pomoct pořadatelům a podpořit i naše závodníky
V pátek 22. září tedy Mladší usedají da auta k Ivě, starší ke mně a vydáváme se na tříhodinovou cestu na malou Skálu.
Toňa vyráží vlakem na Českou Třebovou, kde ji nakládá do auta Fous z Lanškrouna (dík Jirko)
V podvečer jsme na místě. Od-prezentujeme se, ubytujeme děcka v podsadových stanech, vedoucí v chatkách.
Při večerní rozpravě jsem napjatí, zda se poleze. Přeci jen páteční deštivé počasí dalo místnímu pískovci zabrat. Jarda všechny uklidní že nevidí důvod proč by se nelezlo, ale definitivní rozhodnutí že dá až ráno.
Večerka pro děcka, pro nás s Ivou večírek. Přeci jen za ty roky zde máme pár kamarádů, s kterými si máme co říct. I o tom Mladí Horalové jsou. Stejně jako lezení. Je to o setkání, přátelství
V sobotu se probouzíme do chladného rána, těžké mraky nad několika těžkýma hlavama. Ale předpověď je příznivá, odpoledne i Sluníčko by se mělo ukázat.
Výklad pravidel pro závodníky a od 9:30 první intervalové starty. Naši mladší se na trať vydávají v 10:24; starší přicházejí na řadu 11:54.
Toňa má od ráno dílničku, kde učí zájemce motat tzv bambuláky – > koule z lana či kulaté smyčky, která se zakládá do spáry k jištění
Teď budu popisovat děj událostí staršího družstva, s kterým jsem šel po trati.
Ostrý start k první disciplíně slanění. Na skalní hřeben je potřeba vystoupat „skalním žlabem“ pomocí fixního lana. Již tato část působí jako velký horský výstup 😊 následuje slanění ze 40m skály. Pro mě velký zážitek, a to jsem byl jen v roli pozorovatele.
(pro mě je tato disciplína stěžejní. Ač se to nezdá je to věc, u které se ve skalách, v horách, stává nejvíce fatálních nehod. Navíc hlavní rozhodčí je Fogl od kterého bych nechtěl slyšet, že to naše děcka nezvládají)
Děcka mi dole říkají že vše bez problému, to mi později potvrdí i Fogl 😊
Odběh ze stanoviště na druhou disciplínu – Krize. První, naštěstí jediná. Děcka se nechaly stáhnout fáborkama pro mladší kategorii, takže běžely na druhou stranu. Chvilku jim trvalo, než pochopily, že jsou blbě a než našly správná směr.
Ale naštěstí se dostávají na druhou disciplínu, kterou je slanění. Zde jsem měl trošku obavy, zda to zvládnou. Přeci jen, písek není naše parketa.
Děcka obhlíží skálu a mění si předem domluvené složení dvojic. Natka s Bertem si berou na mušku nejtěžší cestu, Marťa s Jáchymem druhou nejtěžší.
Klobouk dolů, vylezly to krásně. A to i v relativně pěkném čase 10:34 . Nejrychlejší za 7:16 nejpomalejší za 30:41
Přeběh na další disciplínu – stavba stanu. Postavit a opět složit stan. Zde to zvládli v 9 nejrychlejším čase za 6:42.
Přeběh na další disciplínu – orientace – azimut a práce s lavinovým vyhledávačem
Opět 9 čas. Nejrychlejší za 4:06 naši za 7:36 nejpomalejší za 12:37
Další disciplína zdravověda. Disciplína, která jde těžko uchopit časem.
Navozená situace: Bouldering dvojic. Pád jedné z nich z výšky cca 4m urval se s ní šutr ten trefil druhou, které leží v bezvědomí s rozbitou hlavou. Spadlá si stěžuje na kotník – vymknutý, dále na bolest ruky – zlomenina předloktí + odřenina, bolest druhé ruky bez viditelného poranění jen pohmožděné, bolest zad, ale sama sedí.
Toto vše měli děcka zjistit ať už pohledem, nebo dotazy.
Můj pohled z venku. Krásná práce s osobou v bezvědomí zjištěny životní funkce, ošetření poranění hlavy, stabilizovaná poloha, záklon hlavy. SUPER
Domlácená osoba po pádu. Chvilková bezradnost s čím začít.
Logicky začaly tím, na co si stěžovala nejvíc – kotník.
Ruce, mohlo dojít k fixaci – podložení poraněné ruky.
Bolest zad, moc neřešily.
Moje hodnocení jako jo, ale mohlo to být lepší.
JENŽE oni to měli nejlepší ze všech 27 týmů z celé republiky. Takže vlastně paráda 😊


Další stanoviště uzle a prusíkování. Zde jsem nic nevyděl, disciplínu jsem prokecal s Foglem
takže 9 čas. Nejrychlejší 6:30, naši 9:13, nejpomalejší 15:47
Lanové překážky. Nejemotivnější disciplína. Krásně se hecovaly, podporovaly. Neskutečný tým 😊
Byl z toho 3tí čas. Nejrychlejší 11:18 naši 13:00 nejpomalejší 20:12


CÍL: do cíle děcka dobíhají po 3h 35m 45s. Z toho odečteme čekání než se dostaly na jednotlivé disciplíny. Závodní čas tedy 1h53m20s z toho 37m35s na přeběhy mezi stanovišti a 1h 14m 38s na disciplíny
Celkové pořadí závodu starší kategorie – 7 MÍSTO ze 17ti družstev
1 místo Babí lom Kuřim v čase 1:31:24
7 místo ASPV SOŠ Šumperk v čase 1:53:20
Pořadí v disciplínách 7. místo
1 místo Babí lom Kuřim v čase 0:59:54
7. místo ASPV SOŠ Šumperk v čase 1:14:45
Pořad v běhu 12. místo
1 místo Babí lom Kuřim v čase 0:28:30
12. místo ASPV SOŠ Šumperk v čase 0:37:35








Co dodat závěrem.
Z mého pohledu krásná reprezentace našeho oddílu. Ať už od závodníků, tak od Toni která pomohla organizačně.
Krásné místo, skvělí organizační tým.
Děkuji jak pořadatelům, tak našim „děckám“ za parádní víkend
Ale hlavně otci zakladateli tohoto závodu – Romanovi Šmídovi. 🙂











Dovolím si malý „politický“ dovětek. A to i přes to, že si jsem vědom, že tu nemá co dělat. Ale píši to asi spíš pro sebe, ono se rádo zapomíná 🙂
Důvod tohoto dovětku – nový lidé u vesla, rádi mění historii, upravují ji k obrazu svému. – Teď narážím na ČHS a změnu organizačního týmu u Mladých Horalů. Nehodlám to zde rozebírat.
Jen mě mrzí postoj? ČHS k Romanovi Š. (a ne jen k němu), který tuto soutěž vymyslel a vydupal ze země. Bez něj a ostatních by tato soutěž nebyla.
Jde o to, že byli lidé, kteří zaslali ve svých komentářích na stránky ČHS dík Romanovi. (ten dík nebyl od nás) Jenže toto jméno neprošlo cenzurou? a v článku, ani pod ním v komentářích se neobjevilo. Nevím, zda bylo opomenuto omylem. Nemyslím si….
Každopádně jsem zvědavý na příští ročník. Díky necitlivému vstupu Petra Resche z ČHS do této akce, se rozpadl celý pořadatelský tým. Osobně doufám, že se nějak dá zase do kupy. Nevím jak moc by se mi chtělo jet na příští ročník, pokud bych tam neměl najít ty lidi, kteří za MH stáli do teď.
Jirka Kessler