Čížkovy kameny aneb seznamování s pískovcem
V neděli 30. srpna jsme se se starším družstvem vydali na Čížkovy kameny, kterým se přezdívá také „Malý Adršpach“. Právě tady totiž proběhne finále Mladých horalů, takže bylo potřeba zjistit, do čeho vlastně jdeme. A hlavně – trochu si osahat pískovec, který je pro nás zatím tak trochu neprobádané území.
Do skal vyrazila Janča, Stázka, Berťas a Jáchym a čekalo nás první pořádné seznamování s místním materiálem. A že pískovec není tak úplně jako naše oblíbené žulové a vápencové skály, jsme poznali poměrně rychle. Jiný styl lezení, jiný pocit pod rukama a hlavně všudypřítomný písek. Prostě pískovec se vším všudy. 🙂
Samotné Čížkovy kameny nejsou žádné velehory – místní skály mají většinou kolem 15 metrů. Pro trénink pískovcového lezení jsou ale naprosto ideální. Vyzkoušeli jsme všechno možné, od lehkých cest na rozlezení až po těžší projekty, u kterých už bylo potřeba trochu zabrat, vymyslet správný postup a hlavně se s pískovcem skamarádit.
A právě o to při této výpravě šlo. Nešlo o honění výkonů, ale především o zkušenost. Zjistit, jak se na pískovci leze, co si může člověk dovolit, jak fungují místní chyty a stupy a jak se na skálu dívat trochu jinak než na materiály, na které jsme zvyklí.
Jedinou nevýhodou je, že Čížkovy kameny máme zhruba 2,5 hodiny jízdy autem. Na pravidelný trénink to tedy úplně není, ale před finále Mladých horalů to byla cesta, která rozhodně stála za to.
A jak moc jsme se za jeden den s pískovcem skamarádili?
To už ukáže samotný závod. 😉
Tak držte palce, ať nám to na Čížkových kamenech příště nejen drží v rukách, ale hlavně i v nohách!
